Vánoční betlémy
Tradice jesliček České papírové betlémy Zahraniční papírové betlémy Autoři papírových betlémů Kostelní betlémy Venkovní betlémy Z výstav betlémů
Vánoční betlémyTradice jesliček České papírové betlémy Zahraniční papírové betlémy Autoři papírových betlémů Kostelní betlémy Venkovní betlémy Z výstav betlémů |
|
|
Betlém z kostela Narození Panny Marie (Michle)Praha 4, Michle, BaarovaWWW: www.michlehabrovka.cz metro trasa C - zastávka BUDĚJOVICKÁ, odtud pěšky cca 15 minut. Lze popojet BUS . Bohoslužba po,čt 18:00, ne 10:30 Kostel Narození Panny Marie v Praze 4–Michli je barokní římskokatolický farní kostel, postavený původně jako kaple Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v roce 1724. Poblíž kostela je budova michelské farnosti, kterou je duchovně spravován. Kostel je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky. Podle fundační a donační listiny z 8. července roku 1724 nechal univerzitní profesor práv Václav Neumann z Puchholtze zřídit kapli „ku cti Panny Marie a Čtrnácti sv. pomocníků“, nad kterou držela patronát právnická a lékařská fakulta Karlo-Ferdinandovy univerzity. O stavbě nejsou zaznamenány žádné zprávy, pravděpodobně byla vystavěna za jediný rok. O čtyři roky později, 28. září 1728 generální vikář Josef Daniel Mayer z Mayernu vysvětil dva přenosné postranní oltáře a vložil do nich relikvie sv. Inocence a sv. Viktora. Prvním knězem se zde v letech 1724–1730 stal Jan Šebesta. Jmění kostela činilo 700 zlatých, jeho bohoslužby, křty a správu zajišťovali misionářsky kněží, většinou z Vršovic. Od roku 1741 do roku 1946 byly události michelského kostela a církve zaznamenávány v pamětních knihách. Od roku 1801 byla vedena samostatná kniha křtů, sňatků a pohřbů. Roku 1857 byla při tomto kostele zřízena samostatná michelská farnost. K jejím nejvýznamnějším kněžím patřil v letech 1914–1917 pozdější kardinál a arcibiskup pražský Josef Beran. Kromě pastorační činnosti ve farnosti se věnoval i Útulku sv. Josefa pro hluchoněmé v Krči. Kostel na půdorysu nepravidelného osmiúhelníku s presbytářem a předsíní v podobě dvou obdélných přístavků má neobyčejně silné zdi, sanktusovou věžičku a dva barokní štíty. Kostel je orientovaný oltářem na východ. Na východním průčelí je vytesán erb zakladatele, vsazený do římsy. Vnitřní zařízení je různorodé a pochází z 18. až 20. století. Hlavní oltář Panny Marie sestává z mariánského obrazu, olejomalby z 60. let 19. století. Na oltářní přepážce jsou vztyčeny dvě barokní sochy českých patronů: sv. Václav ve zbroji a sv. Jan Nepomucký, polychromované dřevořezby z počátku 18. století, které sem byly přeneseny z postranních oltářů. Na jižním postranním oltáři v barokním rámu s andílčími hlavičkami stojí kopie sochy Michelské madony, zhotovená před rokem 1949. Vnitřní zařízení je různorodé a pochází z 18. až 20. století. Hlavní oltář Panny Marie sestává z mariánského obrazu, olejomalby z 60. let 19. století. Na oltářní přepážce jsou vztyčeny dvě barokní sochy českých patronů: sv. Václav ve zbroji a sv. Jan Nepomucký, polychromované dřevořezby z počátku 18. století, které sem byly přeneseny z postranních oltářů. Na jižním postranním oltáři v barokním rámu s andílčími hlavičkami stojí kopie sochy Michelské madony, zhotovená před rokem 1949. Michelská madona Nejméně od roku 1856 je v tomto kostele uctívána milostná soška Michelské madony, jedno z nejvýznamnějších děl českého vrcholně gotického sochařství z počátku vlády Karla IV., dodnes je jedna její kopie umístěna na pravém (jižním) bočním oltáři. Oproti originálu je pozlacená, má obě ruce a insignie Královny andělů (korunku a žezlo). Druhá kopie z roku 1949 se nachází na faře. Dřevořezba stojící Panny Marie Královny s oblečeným Ježíškem na pravé paži má na hlavě zbytek kruhového dýnka po královské koruně s dekorativně řezanými loknami. Do roku 1948 měla ona i Ježíšek vysokou stříbrnou korunku, která se ztratila. V levé ruce madona držela královské žezlo. Tělo zdobí přemíra schematických, ostře řezaných záhybů oděvu. Socha je vyřezána z hruškového dřeva. Komorní formát 120 cm výšky prozrazuje, že byla umístěna uvnitř oltářního výklenku nebo oltářní archy. Polychromie se nedochovala. Originál sošky byl roku 1949 zakoupen do sbírek Národní galerie v Praze pod inventárním číslem P 701. Je vystaven ve stálé expozici v Anežském klášteře. Do michelského kostela byla zhotovena kopie této sochy. Z dílny takzvaného Mistra Michelské madony či jeho vlivu se dochovalo asi deset dřevořezeb z let 1320–1360. Patří k nim socha sv. Floriána z kláštera augustiniánů v rakouském Sankt Florianu, soška Broumovské madony, madonka z Dýšiny u Plzně, madona z Hrabové, Prostějovská madona, Znojemská madona, dva korpusy Krista – od karmelitek na Hradčanech a z Ostřice; snad také v poslední době objevená madona na lvu z Klosterneuburgu, zakoupená do Národní galerie v Praze. O původu a působišti Mistra Michelské madony historikové umění vedou spory, v úvahu přichází Praha, Brno nebo Olomouc. www.wikipedie.cz
Betlém |
 |
|||||
;) |
;) |
;) |
;) |
| Kostel Narození PM | Kostel Narození PM | Inteiér kostela | Hlavní oltář |
;) |
;) |
;) |
;) |
| Kostel Narození PM | Hlavní oltář | Boční oltář | Michelská Madona |